Bzenec leží asi 10 km východně od Kyjova a 16 km severovýchodně od Hodonína. V minulosti byl Bzenec město královské, dnes je významnou dopravní křižovatkou mezi Veselím nad Moravou a Kyjovem. Město je známé především tradičním pěstováním znamenitého vína. Území kolem Bzence bylo osídlováno již v pravěku, o čemž svědčí archeologické nálezy z neolitu, doby bronzové i železné, z doby římské i z doby stěhování národů. První písemná zpráva sahá do roku 1015. V listině krále Jana Lucemburského z r. 1330 se hovoří o hradu
a městě Bzenci. Největší rozvoj město zažilo za vlády Karla IV. Od 2. poloviny 14. století se zde začali usazovat Židé. Bzenecká židovská obec patřila k nejstarším na Moravě. Měla zde vlastní synagogu. Zachována je část židovské čtvrti a židovský hřbitov s obřadní síní z poloviny 19. století. Dominantu města tvoří srázný kopec se zbytky kaple sv. Floriana a Šebestiána z r. 1703. V tomto místě stával na konci 12. století Starý hrad. Podle dochovaných historických dokladů měli čeští králové v Bzenci své vinice a ve sklepích starého bzeneckého hradu dobrá vína. Hrad nahradil zámek, který dnešní pseudogotickou podobu získal v polovině 19. století. Pod zámkem byly vybudovány krásné sklepy a v jeho okolí je anglický park. Nepřehlédnutelnou dominantou Bzence je rovněž raně barokní kostel sv. Jana Křtitele z počátku 18. století, výzdoba oltáře pochází od O. Schweigla. Bzenec žije kulturním životem. Asi nejznámější akcí je zářijové Bzenecké krojované vinobraní, jehož součástí je „zarážání a otvírání hory“, předání hroznů kněžně a panstvu, ochutnávka vín a spousta dobré hudby a tance. Z přírodních zajímavostí připomeňme národní přírodní památku Váté písky s pískomilnou a suchomilnou flórou a faunou a přírodní památku Vojenské cvičiště s unikátními stepními společenstvy rostlin a hmyzu.

Odkaz: http://www.bzenec.cz