Tematický zásobník projektů výsadeb a zpracování ovoce, mohou být akce typu níže uvedených příkladů – dosadba školního sadu, aleje u cesty za humna, aleje u místí komunikace, obecní výsadba na návsi, místní slavnosti, ovocné trhy, obnova ovocné meze v polích atd.

• Školní Bajarův sad

Zajímavostí v obci Hroznová Lhota u Strážnice je školní Bajarův sad, kde na ploše cca 0,6 ha za školou dodnes rostou staré odrůdy ovocných stromů. Počátkem 50. let 20. století stál pan učitel Josef Bajar (1909-2000) u vzniku sadu a školní zahrady, o kterou se až do odchodu do důchodu pečlivě staral. Sad se díky němu stal na dalších téměř čtyřicet let zdrojem roubů tradičních ovocnářských odrůd pro občany Hroznové Lhoty a okolí. V roce 2009 při příležitosti 100. výročí narození pana Bajara vznikla myšlenka na obnovu sadu ve školní zahradě a pojmenování sadu po jeho zakladateli – Bajarův sad. V rámci projektů spolupráce MAS „Venkovské tradice v krajině“ bylo do proluk v sadu vysazeno dalších 75 stromků osmnácti tradičních a místních odrůd sedmi ovocných druhů: m.j: Jadernička, Panenské, Krvavka, Děkanka. Obec v rámci projektu pořídila i malou pojízdnou moštárnu. Ovoce ze sadu se využívá pro přímý konzum a na mošt pro zdejší školu i veřejnost.

• Genofondový sad Zahrady pod Hájem

Začátky monitoringu starých a krajových odrůd začala koncem 80. let minulého století ZO ČSOP Bílé Karpaty, hlavními aktéry byli zkušení ovocnáři Ladislav Jagoš z Lipovaa Ladislav Tomčala z Velké nad Veličkou, jež odborně vedl Ing. Václav Tetera. Jen v oblasti Horňácka čítal seznam zajímavých stromů, často krajových a místních odrůd, přes 270 položek. Nejvýznamnější místní a krajové odrůdy pak byly naroubovány na podnože v genofondovém sadu ve Velké nad Veličkou, který zde byl založen v roce 1991. V současnosti je na ploše cca 2,5 ha vysázeno přes 450 stromů hrušní, jabloní, slivoní, několik odrůd třešní, oskeruše a mišpule. Od roku 2010 funguje sad v režimu ekologického zemědělství, tzn., že zde nejsou používána minerální hnojiva ani chemické prostředky na ošetření stromů. V sadu jsou každoročně pořádány ukázkové semináře k řezu ovocných dřevin. Ovoce se využívá na propagaci a prezentační výrobky včetně výborných pálenek.

• Návrat holovouského Malináče

Obec Holovousy realizovala v roce 2003 z programu SAPARD projekt “Návrat holovouských malináčů-celková rekonstrukce návsi“, kdy byla obnovena náves v Holovousích s cílem vrátit na ni místní odrůdu jablka – Holovouské malinové, tzv. malináč, jako dědictví obce. Tehdejší starostka, Mgr. Martina Berdychová, na malináči založila rozvoj obce, prosadila jeho znovunavrácení na náves, a vlastně i rozvoj regionu, který je tradičně ovocnářský.  Tradiční náves byla porostlá ovocným stromy, které byly v roce 1984 vykáceny a plocha parkově upravena. Během dalších let náves postupně ztrácela status komunikačního centra obce. Mimo další aktivity v projektu byla tato sídlištní zeleň odstraněna (jehličnany – túje, borovice, jalovce, tisy) a vysázeny historické odrůdy jabloní a hrušní z Podkrkonoší - Holovouské malináče, Míšeňské, Panenské i vzácné Smiřické jablíčko a taky hrušku Jakubku. Evropská unie, která podporuje identitu a zdravý patriotismus, přispěla na „návrat malináčů“ dotací ve výši 3 miliony korun, což v té době byl celý roční rozpočet obce. Na tento projekt obec dále navázala projektem „Komplexní revitalizace veřejných prostranství a budov obce Holovousy“ také s uplatněním výsadeb ovocných dřevin. Téma ovoce má i „Ovocná stezka Podkrkonoším“ kterou naše obec iniciovala. Myšlenka celého projektu a následně i každoročních Slavností holovouských malináčů je propagovat naše dědictví – jablko – Holovouské malinové. Pořádá se jarmark, prodej stromků, i soutěže – o nejlahodnější holovouský malináč, o nejchutnější moučník s jablky. V roce 2015 jsme na 14. ročníku na návsi vysadili poslední stromek malináče.  Obec se stala v roce 2013 Vesnicí roku ČR.

• Výsadba stromořadí v Šošůvce

Letošní podzimní sázení Aleje života se uskutečnilo 31.10.2015 v obci Šošůvka na Blanensku. Na realizaci stromořadí byl vybrán obecní pozemek podél polní cesty v prostoru rozsáhlých zemědělsky a pastevecky využívaných ploch, kde je obecně kritický nedostatek vzrostlé zeleně. Společný záměr se stal i společným dílem a za pomoci členů a příznivců občanského sdružení Větvení, pana starosty Stanislava Šindelky a místních občanů, vzniklo 230m dlouhé třešňové stromořadí  v malebné krajině CHKO Moravský kras. Sobotní dopoledne, kdy se rodilo nové stromořadí, bylo zalité sluncem a vše prodchla bezprostřední radost dětí, které si vysadily možná svůj první strom v životě. Přejeme dětem i stromům dlouhý život.